Druhy licenčních smluv

August 2, 2012

Mezi nejfrekventovanější druhy licenčních smluv k předmětům průmyslového vlastnictví patří:

 

Licence výhradní (výlučná), nevýhradní (nevýlučná), sólová a exkluzivní 

Při poskytnutí výlučné (výhradní) licence se poskytovatel licence zavazuje, že neposkytne předmětné užívací právo jakékoli třetí osobě a zároveň nebude předmětné právo užívat ani sám.

 

Nevýlučná (nevýhradní, jednoduchá) licence vlastníka předmětu průmyslového vlastnictví nijak v užívání resp. dispozici s předmětným právem neomezuje, poskytovatel licence může tu samou licenci poskytnout jakékoli třetí osobě a zároveň smí předmětné právo užívat i sám.

 

Sólová licence - poskytovatel nesmí předmětnou licenci udělit třetím osobám, sám však předmětný nehmotný statek užívat může. 

 

Exkluzivní licence - nevýlučná licence, která je udělena výhradně a pouze jednomu subjektu, čímž je tomuto při realizaci licence poskytnuto exkluzivní postavení na trhu.

 

Čistá, smíšená a sdružená licence 

Čistá licenční smlouva upravuje pouze licenci samotnou. Smíšená licenční smlouva obsahuje kromě licenčních ujednání i další s předmětem licence související ujednání.

 

Prostřednictvím sdružené licenční smlouvy dochází současně k přenechání užívání více druhů nehmotných statků najednou (ochranných známek, průmyslových vzorů, know-how aj.), to znamená, že jednou smlouvou dochází k poskytnutí více licencí.

 

Vzájemná bezúplatná licence (cross licensing)

V případě vzájemné bezúplatné licence se obě smluvní strany nacházejí v postavení poskytovatele (licencora), tak v postavení nabyvatele (licenciáta) - vždy však ve vztahu k jinému právu. Tyto licence se typicky vyskytují v patentových věcech v případech, kdy je třeba odvrátit hrozící spory.

 

Nucená a vzájemná licence

Nucenou licencí je nevýlučná licence k patentu, jejíž uzavření bylo nařízeno k tomu příslušným patentovým úřadem. Podmínky, za kterých je vlastníku patentu možné uložit nucenou licenci, upravují jednotlivé právní předpisy na ochranu vynálezů. Obecně se však jedná o tak závažné a naléhavé situace,  kdy je třeba upozadit práva jednotlivce - vlastníka patentu - ve prospěch zájmů celku. Česká úprava je obsažena v § 20 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

 

Zákonná licence se vyskytuje v právu autorském, v rámci kterého zákon upravuje situace, kdy je možné užívat autorská práva aniž by k tomu bylo třeba smluvní licence. Právní úprava zákonných licencí viz zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, ve znění pozdějších předpisů.

 

Licence k přihlášce, licence k registrovanému právu

Toto dělení licencí se uplatní v patentovém právu, u ochranných známek není podstatné, neboť licence k přihlášce ochranné známky je ze zákona vyloučena.

 

Sublicence (podlicence)

Sublicencí se rozumí převod práv vyplývajících z udělené pasivní licence ve prospěch třetí osoby, která bude dále samostatně vykonávat práva a povinnosti dle sublicenční smlouvy (ať již souběžně s nabyvatelem licence nebo nikoli).

 

Dělení licencí podle druhu nehmotného práva

V této souvislosti rozlišujeme patentovou licenci, známkovou licenci, licenci k průmyslovému vzoru aj. Všechny tyto licence spadají pod pojem licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví, samostatným typem licenční smlouvy je pak autorskoprávní licence, kterou se však na těchto stránkách nezabýváme.

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

January 11, 2018

Please reload

Archiv
Please reload

Hledání podle štítků
Následujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square

©2017 by Jindra Šulcová. Design by Vkontextu