Nejznámější spory o české značky

January 23, 2017

 

 

 

Spory o značky mají nejčastěji podobu sporu o ochrannou známku a/nebo nekalosoutěžního sporu. V tomto článku najdete sumarizaci nejznámějších českých sporů s poznámkami, co si z nich vzít:

 

 

Spor o značku PRIM

Nejznámějším sporem o značku u nás je spor o značku Budweiser mezi Budějovickým Budvarem a americkým koncernem Anheuser-Busch. Spor, který zaměstnává soudy a úřady takřka po celém světě, se táhne už skoro sto let. Vše způsobila snaha amerického výrobce napodobit věhlasnou evropskou pivovarnickou značku a tím zatraktivnit své výrobky (spotřebitelé amerického pivovaru na přelomu 19. a 20. století velmi často pocházeli právě z Evropy).

 

Sporům měly předejít dohody z let 1911 a 1939, které rozdělily světový trh piva Budweiser na dvě části, americký výrobce získal oprávnění používat značku Budweiser na severoamerickém trhu, českému producentovi piva zůstala vyhrazena Evropa.

 

Dohody to byly tak děravé, že paradoxně ke vzniku sporů výrazně přispěly. Vůbec totiž neřešily užívání značky Budweiser v Africe a Asii, čímž otevřely prostor pro celou řadu sporů. Ty se vedly a vedou v desítkách zemí a nedá se říct, že by jedna ze stran byla výrazně úspěšnější.

 

Aby toho nebylo málo, americký výrobce se pokoušel proniknout i na evropské trhy, čímž vyvolal další vlnu sporů. Budějovický Budvar musel v každé jednotlivé zemi aktivně bránit svá práva ke značce zahájením správních a soudních řízení o ochranné známky Budweiser. Díky tomu se mu ve většině evropských zemí povedlo značku Budweiser ubránit. Na příklad ve Velké Británii ale tak úspěšný nebyl, padlo tam totiž rozhodnutí, že značka Budweiser může být užívána oběma stranami sporu současně.

 

Vezmeme-li celou kauzu, celkově úspěšnější je v ní Budějovický Budvar, a to díky tomu, že rychle řešil každý pokus o vpád amerického konkurenta na evropské trhy a bránil svoji značku všemi dostupnými právními prostředky. Kdyby to neudělal, neměl by šanci na přežití.

 

Co si z toho odnést: když řešíte ochranu značky, nadefinujte ji podle toho, kam míříte. Koukejte dopředu.

 

Více info o sporu: Spor o značku Budweiser

 

Válka sýrů – spor o značku Apetito 

Jedná se o spor dvou velkých francouzských mlékárenských skupin, jehož počátky sahají do roku 1993 a částečného vrcholu se dočkalo až rozhodnutím z roku 2014.  

 

Sýr Apetito vyráběl od sedmdesátých let tehdejší národní podnik Lacrum v mlékárně v Želetavě, později i v Hodoníně. V privatizaci po roce 1989 koupila každou z mlékáren jiná společnost. Hodonínský podnik nyní vlastní společnost TPK patřící francouzskému koncernu Bongrain. Ochrannou známku Apetito si zaregistrovala v roce 1993. Ve výrobě ale pokračovala i Želetavská mlékárna, kterou koupila francouzská společnost Fromageries Bel působící pod názvem Bel Sýry Česko. Tato společnost argumentovala, že tavený sýr Apetito začala v sedmdesátých letech vyrábět jako první. S registrací ochranné známky ale zaspala a problém se snažila vyřešit tak, že začala nabízet tavený sýr s názvem Apetitto. 

 

Soud jí ale používání názvu Apetitto zakázal. Jako reakci zvolila Želetavská mlékárna v roce 2005 změnu názvu jejich sýrů na Smetanito. Proti snaze o registraci ochranné známky Smetanito ale okamžitě protestovala hodonínská mlékárna TPK. Její zástupci tvrdili, že název Smetanito klame spotřebitele, když napodobuje jméno Apetito. Nelíbila se jim například koncovka -ito, která je podle nich charakteristická právě pro Apetito.

 

Následujících devět let (2005–2014) se pak sporem zabýval nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale dvakrát i Městský soud v Praze a dvakrát Nejvyšší správní soud.

 

Úřad průmyslového vlastnictví posuzoval obě slovní ochranné známky a jejich potenciální možnost záměny z hlediska průměrného spotřebitele. Po velmi podrobné analýze obou značek nakonec konstatoval, že Smetanito a Apetito si lidé nemohou splést, protože Smetanito je originální název, který značku Apetito nenapodobuje.

 

Společnost TPK se ještě nevzdává a proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví podala v srpnu 2014 novou správní žalobu. Na definitivní tečku za sporem o značku Smetanito si tedy ještě počkáme.

 

Co si z toho odnést: ochrannou známku registrujte včas – jakmile máte funkční projekt, značku, za kterou si stojíte a víte, že půjde zaregistrovat, na nic nečekejte. 

 

Spor o značku Kofola  

I společnost Kofola musela o svoji značku bojovat, a to na základě návrhů konkurence na zneplatnění slovní ochranné známky KOFOLA podaných v roce 2007. Návrh na prohlášení ochranné známky KOFOLA za neplatnou byl založen na tvrzení, že značka KOFOLA postrádá rozlišovací způsobilost, protože se jedná o prostý popis druhu kolového výrobku.

 

Tento návrh byl zamítnut rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví z konce roku 2009. Úřad v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že značka KOFOLA je schopná rozlišit výrobky a služby jejího vlastníka od výrobků a služeb ostatních, a tudíž identifikovat původ zboží, proto není důvod prohlašovat ji za neplatnou.

 

Společnost Kofola si tak udržela svoji značku, která patří mezi nejdražší a nejznámější ochranné známky v Česku.

 

Kofola musela o značku dlouhodobě bojovat i na slovenském trhu. Spory o název Kofola řešily i soudy včetně slovenského Nejvyššího soudu. Kofola svoje práva nakonec obhájila i tam.

 

Co si z toho vzít: balancuje-li vaše značka na hranici popisnosti, musíte vědět, co to pro vás znamená. Přečtěte si víc o popisných označeních.  

 

Spor o značku PRIM

Spor o jednu z nejznámějších českých značek hledá odpověď na otázku, kdo má v Česku právo používat značku PRIM ve spojení s náramkovými hodinkami. Značku PRIM totiž z historických důvodů současně používají dva subjekty: ELTON hodinářská z Nového Města nad Metují, kde se hodinky vyrábějí od roku 1949, a MPM-Quality z Frýdku-Místku, která hodinky většinou dováží. Spor se táhne už deset let a stále to nevypadá, že bychom měli v dohledné době jasno. Obě strany jsou totiž přesvědčeny, že mají na značku PRIM výsostné právo.

 

Zjednodušeně řečeno, národní podnik Elton (dnešní ELTON hodinářská a.s.) byl svého času součástí Chronotechny, která měla zaregistrované ochranné známky PRIM, k nimž měl Elton licenční oprávnění. Nástupnická firma Chronotechny (společnost EUTECH a.s.) ale prodala ochranné známky PRIM společnosti MPM-Quality v.o.s., která ji začala používat a tím celý spor vyvolala.

Jeden ze soudních sporů se díky dovolání ELTON hodinářské dostal až k Nejvyššímu soudu. Požadavek společnosti ELTON zněl, aby soud zakázal konkurenční MPM-Quality používat značku PRIM. Soud ale společnosti Elton nevyhověl, a tak smí hodinky s tradičním označením PRIM podle rozsudku z roku 2011 i nadále v Česku prodávat dvě firmy.

 

Další rovina sporů se týkala původu výrobků resp. jejich komponentů. V kauze projednávané u Vrchního soudu v Olomouci bylo v roce 2008 rozhodnuto, že se MPM-Quality nedopouští nekalé soutěže, když značkou PRIM, tradičně spojenou s českou hodinářskou produkcí, označuje také výrobky se součástkami importovanými z ciziny. Vrchní soud rozhodl, že obě společnosti mohou své výrobky označovat slovem PRIM, byť každá z jiného právního titulu. ELTON hodinářská proti tomu podala dovolání. Soudy poukázaly na to, že pro průměrné spotřebitele je v době globalizace obvyklé, že výrobky se známými ochrannými známkami nebývají kompletně vyráběné v zemi, z níž známka pochází.

 

Kdyby v 90. letech ELTON na nic nečekal a zaregistroval si ochrannou známku včas, sporu by se pravděpodobně vyhnul. To se ale nestalo, a tak si budeme muset na rozhodnutí, která udělají za tímto sporem finální tečku, ještě počkat.

 

Co si z toho vzít: ochrannou známku si zaregistrujte včas, dokud to jde.

 

Mohlo by vás zajímat:

Hledáte informace o ochranných známkách? Pomůže vám rejstřík, databáze i věstník.

Myslíte to se svou značkou vážně? Dejte jí symbol!

 

Potřebujete vědět víc?

Přijďte na školení Braň svou značku nebo se vám mohu věnovat osobně.

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější příspěvky

January 11, 2018

Please reload

Archiv
Please reload

Hledání podle štítků
Následujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square

©2017 by Jindra Šulcová. Design by Vkontextu